ABKM kojenec

Mou plně kojenou dceru ve 3. měsících života potkala diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka. 

NEJSEM LÉKAŘ! Píšu z naší vlastní zkušenosti. Protože jsme každý jiný, fungují na nás jiné postupy a děláme jiná rozhodnutí. Neberte tedy zkušenosti níže jako zdravotní doporučení či nabádání k popisovaným aktivitám, ale pouze jako sdílení příběhu matky kojeného dítěte s ABKM diagnózou. Věřím, že některým z vás poskytne podporu anebo úlevu, že v tom nejste sami; anebo inspiraci, jak nebýt v situaci obětí, ale tvůrcem. 


AKTUÁLNĚ: Od konce února 2024 jsme započaly proces zařazování mléčné bílkoviny do stravy. Naši cestu můžete sledovat na mém instagramu @jidlojakozdroj.


Úvod

Od cca 3. měsíce věku alergické dcery jsem jako kojící matka na bezmléčné dietě. Nyní v 9. měsících věku miminka, jsem se rozhodla sdílet naši cestu zavádění mléčné bílkoviny do jídelníčku. Proč? Protože informací na internetu je podle mě málo, jsou různorodé a zkušenosti nepopsané. Často jsem si v diagnóze připadala sama, ztracená, bez porozumění. Touto svou cestou chci tedy předat naši zkušenost: jak to šlo/nešlo, jak jsem plánovala a přemýšlela nad zařazováním. Zkrátka nechceme se cítit v diagnóze ABKM sami. 

Zařazování jsem pojala jiným způsobem než jsou oficiální doporučení od ČANT v Mléčném žebříčku z roku 2023, protože s ním jako matka a výživová poradkyně nesouzním (neznamená to však, že vy to tak nemáte a je to tak v pořádku). Informace čerpám nejen ze svého vzdělání výživové poradkyně, ale např. z webu ABKM.cz, knih ABKM u novorozenců a kojenců (2023) a Přirozená strava našich předků (2014), web 1000dní.cz, praxe Westona A. Price apod. Poslední týdny jsem plánovala zařazování dle množství bílkoviny v jednotlivých potravinách a jejich zpracování.

Cesta bude mít dvě fáze:

  1. Zařazení BKM do mojí stravy půl roku od vysazení - zařazení do stravy dcery přes mateřské mléko (dále MM)
  2. Zařazení BKM do stravy dcerky na přímo v příkrmech

Podmínky pro zařazování BKM

  • dcerka bez zdravotních potíží (nachlazení, oslabená imunita, po očkování)
  • min. 6 měsíců bez akutních projevů alergie (u nás hlen a krev ve stolici), nemít akutní ekzém
  • klidové časové období (nebýt před dovolenou, pobyty mimo domov déle než obvykle, zkrátka být v zajetých kolejích)
  • u mě (kojící maminky) plné zdraví, bez jiných obtíží

1. Fáze den po dni MATKA

  • 1.-3. den: BIO máslo 10 g = 0,005 g B
  • 4.-6. den: 31% smetana ke šlehání 50 g = 1,05 g B (2 dny)
                    31% smetana ke šlehání 100 g = 2,1 g B
  • 7-9. den: libovolně kupované výrobky s obsahem mléka (např. pečivo, bylinková pesta, uzeniny aj.) a ustálení do 3 g B/den. 
  • 10. - 12. den: BIO kefír 50 g = 1,65 g B
                         BIO kefír 150 g = 4,95 g 
                         BIO kefír 200 g = 6,6 g B
  • 13.-15. den: BIO čedar 15 G = 3,75 g B                  POZASTAVENÍ A NÁVRAT O 2 KROKY
    Kvůli alergické reakci dcery se vracíme k máslu a smetaně. Projevem byl průjem a hlen ve stolici. Plán před tímto zjištěním vidíte níže.
                       BIO čedar 25 g = 6,25 g B
                       BIO čedar 35 g = 8,75 g B
    Nyní necháváme uklidnit střeva, množství BKM je do 3 g/den z tučných mléčných výrobků. 

Jak zjistit množství bílkoviny v mléčných výrobcích? 

Nejjednodušší je najít si produkt na webu https://www.kaloricketabulky.cz/, kde zadáte množství a v grafu se vám ukáže výživová hodnota potraviny. 

Na příkladu kefíru lze vyčíst, že přímé množství BKM je 3,3 g na 100 g. 
Pokud zařazuje do stravy kefír kojící matka, její tělo při konzumaci 100 g kefíru dostane tuto dávku; kojené miminko pak skrze mateřské mléko dávku asi 100 000x nižší (Ludman, 2013), což u kefíru činí 0,000033 g. 

Matematická trojčlenka
Pokud bychom chtěli sami vypočítat množství přijaté bílkoviny, lze tak učinit jednoduchou trojčlenkou. Zde např. na 25 g kefíru jako příkrm pro miminko.

100 g kefíru = 3,3 g
25 g kefíru = x g

(25 x 3,3) : 100 = 82,5 : 100 = 0,825 g bílkoviny.

Dělení bílkovin kravského mléka (BKM)

Nejznámější a nejvíce zastoupená bílkovina v kravském mléce je kasein. Na ten bývá u alergiků nejčastější alergie v dospělém věku, u dětí jsou to naopak syrovátkové proteiny. Kasein v prostém mléce tvoří 80% bílkovin, zbylých 20% jsou syrovátkové bílkoviny (např. alfa-laktalbumin, beta-laktoglobulin). Syrovátkové proteiny se rychleji vstřebávají, kasein zase zpomaluje trávení - tím, dochází k postupnějšímu uvolňování aminokyselin.