Výživa

Zdraví


To co sníme, se vždy projeví na našem zdraví. Dříve či později. Pokud jíme nevyrovnaně, v nedostatečném nebo naopak nadbytečném množství, vždy se výsledek našeho stravování projeví.

Může se jednat o nadváhu, hormonální nerovnováhu, poruchy imunity, záněty, špatné trávení, problémy se zuby, únavu, psychické výkyvy, vyčerpání, nesoustředění. Ignorance varovných signálů našeho těla, že něco není v pořádku, může vést k závažným problémům se zdravím v budoucnu a na řešení následků může být pozdě. Proč si zdraví vědomě ničit, když můžeme tělu pomoci přirozeně a od začátku mu dávat vše, o co si říká.

Správné stravování je individuální záležitostí každého z nás. Někdo potřebuje jíst častěji, jiné tělo si žádá větší množství sacharidů. Najít svou vnitřní rovnováhu je dlouhá cesta, která však vede ke zdravému životu.

Nálada

Z jídla získáváme nejen živiny, ale ovlivňuje i to, jak se po něm cítíme. Naše nálada se mění v souvislosti s tím, co sníme.

Cítíme se jinak po koblihách s marmeládou, hrnkem kávy mezi obědem a večeří, nebo ovesnou kaší s jablky a hrstí ořechů. Po jednom jsme unavení, nesví, někdy i naštvaní a chceme co nejrychleji domů. Jindy máme energie na rozdávání a ani ten nejnepříjemnější člověk nám nezkazí náladu.

Svůj velký podíl na náladě má to, co sníme. Naše střevní mikroflóra nám při stresové situaci přenáší signály do nervového systému a ten reaguje. Když sníme něco, co nám nesedlo, bolí nás břicho, jsme nafouklí a necítíme se dobře. Při stresové situaci cítíme šimrání v břichu a nejsme schopni nic sníst, případně vyjíme ledničku. Zkrátka trávící soustava a nervová soustava jsou kamarádi, kteří vzájemně spolupracují a starají se tak o svůj domov - naše tělo.

Požitek

Stokrát jsme slyšeli, že jíst po osmé hodině večer se nemá. Že kakao je jen kopa cukru. Místo dortu si máme dát ovoce. 

Jenže tělo není jen stroj, ale má i duši. A naše duše - psyché, potřebuje sem tam vypnout kontrolku zdravého stravování a pořádně si dopřát to, na co mají chuťové buňky zálusk. A to je ten dort s kamarádkou, vepřo knedlo zelo s rodinou, sklenička vína v deset večer s partnerem. 

Není hřích dopřát si něco dobrého, něco bez výživové hodnoty podle tabulek. Zkrátka někdy je třeba vypnout, uspokojit touhy na sladké či tučné, a netrestat se za to. Důležité však je vědomí, že se nejedná o můj standardní jídelníček, a že poté se budu stravovat podle normálu.

Umět si dopřát, nevyčítat si a pak se umět vrátit k vyváženému stravování je dar. A ten je třeba si nechat po celý život.